1. Problematika a úkoly městské policie (MP) v České republice
   Orgánem obecní policie je strážník, který je zaměstnancem obce (města) , nikoliv obecního (městského) úřadu. V pracovněprávních vztazích strážníků vystupuje osoba, která obecní (městskou) policii řídí. Ve většině případů je to starosta, pokud zastupitelstvo obce (města) nerozhodne jinak.
    Činnost obecní policie je koncipována jako činnost veřejně prospěšná, jejímž prostřednictvím obec zajišťuje klid a pořádek na svém katastrálním území.
   Obecní policie mimoto plní další úkoly, pokud tak stanoví zákon o obecní policii č. 553/1991 Sb. nebo zvláštní zákon (zákon o přestupcích č. 200/1990 Sb., zákon o bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích č. 361/2000 Sb., zákon o střelných zbraních a střelivu č. 410/1992 Sb., zákon o odpadech a živnostenský zákon). Prioritním posláním strážníků je otázka místních záležitostí veřejného pořádku. Pokud jsou obecní policii ukládány povinnosti zasahující do působnosti jiných orgánů, budou se požadavky na strážníky omezovat většinou na prospěch jiného orgánu. Například povinnost oznámit Policii České republiky (PČR) bez zbytečného odkladu důvodné podezření, že byl spáchán trestný čin, povinnost zajistit místo proti vstupu nepovolaných osob, povinnost zjišťování poznatků, poskytnutí první pomoci, zastavování vozidel před přechodem pro chodce, či usměrňování provozu na pozemních komunikacích v případě, že řízení provozu není zajištěno PČR.
    Strážníci jsou oprávněni některé přestupky projednat na místě v blokovém řízení. Sem patří nejen přestupky proti veřejnému pořádku, ale i porušení skutkových podstat jiných přestupků, většinou protiprávních jednání, která ohrožují zájem společnosti, jehož ochrana je svěřena strážníkům MP.
    Specifikováno § 56, písmena d, zákona č. 200/1990 Sb. s přihlédnutím k povinnostem strážníků ze zákona č. 553/1991 Sb. se na strážníky může obrátit každý a ten má zákonnou povinnost požadovanou pomoc poskytnout. Z výše citovaných zákonů pak vyplývá nezbytná spolupráce obecní policie s policií státní.
    Strážníci ze zákona působí při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku, ochraně bezpečnosti osob a majetku přispívají. Úkolem PČR je pak spolupůsobení a povinnost učinit opatření k obnovení pořádku. Vztahy mezi policií a obecní policií jsou blíže upraveny Nařízením vlády ČR č. 397/1992 Sb.
Obecní policie při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku a při plnění dalších úkolů podle tohoto nebo jiného zákona, zejména:
- přispívá k ochraně a bezpečnosti osob a majetku,
- dohlíží na dodržování pravidel a občanského soužití,
- přispívá v rozsahu stanoveném tímto nebo jiným zákonem k bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích,
- odhaluje přestupky a jiné správní delikty,
- upozorňuje fyzické a právnické osoby na porušování obecně závazných právních předpisů a činní opatření k nápravě. Zákon o Policii ČR při vymezování obsahu činnosti ukládá povinnost chránit bezpečnost osob a majetku. Policie ČR by měla svojí činností působit k tomu, aby nebezpečí pokud možno vůbec nevznikala, případně je předem odvracet a eliminovat možné příčiny nebezpečí a ohrožení.
    Strážníkům MP zákon výslovně neukládá, aby chránili bezpečnost osob a majetku, mají pouze za úkol k ochraně a bezpečnosti osob a majetku přispívat. Nicméně tento úkol plní preventivně tím, že se pohybují na veřejnosti ve stejnokroji strážníka.
    Městská policie v České Skalici používá k ochraně bezpečnosti jiné osoby, nebo své vlastní, nebo k ochraně majetku, zabránění výtržnosti, rvačky, nebo jiného protiprávního jednání, kterým je vážně narušován veřejný pořádek, služebního psa. Německý ovčák je při výkonu pracovní činnosti u městské poicie využíván hlavně v noční době.
    Zákon strážníky vybavuje řadou oprávnění, při jejichž realizaci vystupují jako veřejní činitelé. Zvláště pak od 1. 1. 2003 byla novelizací zákona Obecní policii rozšířena působnost ve směru níže citovaných zákonů:

2. Zákon č.361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikací ve znění pozdějších předpisů:
- svými pokyny usměrňovat provoz (dopravní nehody apod.),
- zastavovat vozidla před přechodem pro chodce,nové pojetí již nevyžaduje,aby byl přechod v blízkosti školního zařízení,
- neoprávněné stání vozidla na místní komunikaci nebo jejím úseku, které lze nařízením obce použít ke stání za cenu sjednanou v souladu s cenovými předpisy a při splnění stanovených podmínek, placená parkoviště,
- nedovolená stání nebo zastavení na pozemních komunikacích,
- vjezd do míst kde je to zakázáno dopravním značením (DZ),
- porušením pravidel jízdy na zvířatech a hnaní zvířat,
- nedovoleným způsobem použití lyží, kolečkových bruslí a podobných prostředků na chodníku, právní výraz "nedovolený" však nebyl specificky vyjádřen,
- nedovoleným vedením jízdního kola nebo jízdou na něm v rozporu s pravidly provozu na pozemních komunikacích,
- oprávnění zastavit dle § 79 odst. l vozidlo v pohybu,
- podle §45 odst. 4 rozhodnout o odstranění vozidla, které je překážkou provozu na pozemních komunikacích.

3. Zákon č. 200/1990 Sb.
- § 30 na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, rozšířen o možnost postižení osoby, která prodá tabákové výrobky osobám mladším 18 let,
- § 46 přestupky proti pořádku ve státní správě a v územní samosprávě včetně závazných vyhlášek obcí,
- § 47 přestupky na úseku porušování veřejného pořádku,
- § 48porušování jiných povinností stanovených obecně závaznými právními předpisy § 49,
- přestupky proti občanskému soužití, v blokovém řízení však nejsou strážníci oprávněni řešit tzv. návrhové přestupky,
- § 50 přestupky proti majetku, jejichž škoda je nikoliv malá,

    U každého z těchto zjištěných přestupků lze uložit blokovou pokutu do výše 1000 Kč, mladistvému nelze uložit pokutu vyšší než 500 Kč.

4. Projednávání přestupku v blokovém řízení
   Přestupkový zákon stanoví, že přestupek lze v blokovém řízení projednat, jestliže je spolehlivě zjištěn, nestačí domluva a obviněný z přestupku je ochoten pokutu zaplatit.
    Z těchto důvodů byli strážníci MP Česká Skalice ze strany velitele instruováni o zvážení závažnosti zjištěného přestupku, aby při uložení blokové pokuty přihlíželi ke společenské nebezpečnosti posouzení zákona.
    Nezastupitelná úloha strážníků městské policie není v realizaci represivních opatření, ale především spočívá v preventivním působení. To by mělo být dáno tím, že se pohybují na veřejnosti a měli by získanou praxí umět naslouchat občanům a dokázat řešit "malé problémy" lidí. Obecní policie by měla v první řadě plnit tuto funkci a až v případě, že se preventivní opatření nesetká s odpovídající odezvou, by měla nastoupit represe. Některá méně závažná porušení právních předpisů proto není nutné řešit sankčně, věc lze vyřešit domluvou, která předchází blokovému řízení, nebo dostačujícím upozorněním fyzické nebo právnicky osoby.
    Zákon č. 200/1990 Sb. umožňuje obviněnému z přestupku, pokud tento nemá u sebe dostatečnou finanční hotovost a projeví ochotu uloženou pokutu zaplatit, vyřešit situaci formou blokové pokuty na místě nezaplacené a převzetí složenky od hlídky MP. Místní přestupce může takovou pokutu zaplatit do 15 dnů přímo na úřadovně MP. Neuhradí-li ji ve stanovené lhůtě, je pokuta vymáhána správním orgánem výkonu rozhodnutí. Pokud je přestupce přesvědčen, že přestupek není spolehlivě zjištěn, nebo jej odmítá na místě řešit s hlídkou MP, musí strážníci vyplnit oznámení o přestupku s uvedením důvodů a zaslat je příslušnému správnímu orgánu k dalšímu dokazování.

5. V blokovém řízení mohou projednávat
a) též přestupky proti bezpečnosti a plynulosti silničního provoz podle § 22, proti pořádku ve státní správě podle § 23 odst. 1 písm. a), g), i),j), s) a t) § 23a odst. 1 písm. c), § 24 odst. 1 písm. b), § 30 odst. písm. a) až j), § 42 odst. 1 písm. a) až c), § 42b odst. 1 písm. c) a e), 43 odst. 1 písm. a) a b), § 44 a § 44a, jakož i podle § 46, pokud k nim došlo na úseku státní správy v jejich působnosti nebo na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, přestupky proti veřejnému pořádku podle § 47 písm. b) až d) a 48, přestupky proti občanskému soužití podle § 49 a přestupky proti majetku podle § 50,
b) orgány státního odborného dozoru nad bezpečností práce přestupky F pořádku ve státní správě podle § 21 odst. 1 písm. b), d) a f), § 30 odst. 1 písm. g), h) a i) a § 46, pokud jimi byly porušeny zvláštní právní předpisy o bezpečnosti práce, dopustil-li se některého z těchto přestupků pracovník organizace nebo podnikatel v jejich prostorách nebo na jejich pracovištích,
c) orgány ochrany veřejného zdraví přestupky na úseku zdravotnictví podle § 29 odst. 1 písm. a), b), d), g) a i) až k),
d) obecní policie přestupky, jejichž projednávání je v působnosti obce a přestupky proti pořádku ve státní správě spáchané
- neoprávněným stáním vozidla na místní komunikaci nebo jejím úseku, které lze podle nařízení obce použít ke stání jen za cenu sjednanou v souladu s cenovými předpisy a při splnění podmínek stanovených tímto nařízením,
- prodáním, podáním nebo jiným umožněním požití alkoholického nápoje osobě zjevně ovlivněné alkoholickým nápojem nebo jinou návykovou látkou nebo osobě mladší 18 let,
- prodáváním tabákových výrobků osobám mladším 18 let, 4. nedovoleným stáním nebo zastavením vozidla na pozemní komunikaci, vjezdem do míst, kde je to místní nebo přechodnou úpravou provozu na pozemních komunikacích zakázáno, porušením pravidel jízdy na zvířatech, vedení a hnaní zvířat na pozemní komunikaci, pohybem chodce na pozemní komunikaci odporujícím pravidlům provozu na pozemních komunikacích, nedovoleným způsobem použití lyží, kolečkových bruslí a podobných prostředků na chodníku a nedovoleným vedením jízdního kola nebo jízdou na něm v rozporu s pravidly provozu na pozemních komunikacích.